|
Autor všech textů: Jana Hanzlíková |
ANCHORAGE 21.srpna - O tom, že na nejvyšší hoře Severní Ameriky lezou horolezci bez čelovek, protože je tu během lezecké sezóny celých 24 hodin světlo jako ve dne, se letos přesvědčila na vlastní oči i 4-členná česká výprava pod vedením Jana Vestáka (Alpamayo, 5947 m; Huascaran, 6768 m; účast v expedici na Pumori (7145 m) R.Pawlovského). Jejím dvěma členům se 14.července i přes nepříliš příznivé počasí podařilo stanout na 6194 metrů vysokém jižním, tj.vyšším z obou vrcholů hory.
McKinley, která leží se svými 63st. severní šířky mnohem blíž severnímu pólu, na němž je zemská atmosféra tenčí, než rovníku bližší Himaláj (30st.severní šířky), je horolezci obecně považována za sedmitisícovku. Stále přítomný třeskutý mráz a divoké vichřice se starají o její pověst jedné z nejstudenějších hor planety.
Vrcholová dvojice, kterou tvořili 26-letý Tomáš Měrka a 30-letý Jan Vesták, se musela k cíli probíjet hlubokým čerstvě napadaným sněhem, který zaplavil horu po vyjímečně suchém a slunném červnu. Ostatní dva členové expedice, Petr Malý a Jana Hanzlíková, skončili svůj výstup v posledním výškovém táboře.
Petr Malý během extrémně mrazivé noci před vrcholovým dnem, kdy sněhobílá námraza pokryla i vnitřní stěnu dvojitého stanu a horolezci se ráno uvnitř svých nylonových přístřešků probudili celí zasypaní sněhovým popraškem a s ledovými krystalky ve vlasech, utrpěl omrzliny na rukou a na nohou.
Jana Hanzlíková propásla svoji příležitost díky nedůvěře v zlověstný černošedý čočkovitý mrak, který v rozhodující ráno po 30 minutách slibného počasí obestřel vrchol McKinley a zůstal na něm sedět jako pověstná čapka, v níž bývají klimatické podmínky velice intenzivní.
Na chystající se sněhovou nadílku byla celá výprava připravena již z rangerské stanice v Talkeetně, kde se musí každá expedice před započetím výstupu ohlásit: "Letošní červen byl díky neustálému nádhernému počasí extrémně úspěšný, nebyly hlášeny žádné omrzliny a úspěšnost horolezců byla obrovská. Bohužel se v těchto dnech očekává, že se počasí změní," komentoval situaci na Denali ranger, který se zhostil úkolu varovat českou skupinu před vyhlášenými trhlinami na McKinley, padajícími séraky, omrzlinami, výškovým otokem plic a mozku a dalšími nástrahami, které tato mohutná a krásná hora horolezcům chystá.
Obrovské množství čerstvého červencového sněhu a vysoké nebezpečí lavin bylo nakonec důvodem ke změně plánované výstupové trasy české skupiny. Místo plánované cesty West Rib byla výprava nucena použít pro výstup normální výstupovou cestu zvanou Washburn Route, jinak také West Buttress (Západní pilíř). Shodou okolností tak, i když nechtěně, dostala čtveřice Čechů možnost u příležitosti 50.výročí prvního výstupu na McKinley Západním pilířem vzdát hold objeviteli této cesty Bradfordu Washburnovi. Ten tuto cestu nejdříve roku 1947 v "American Alpine Journal" popsal a 10.července roku 1951 jí jako první společně s dalšími dvěma společníky vystoupal na vrchol.
Vůbec poprvé byl jižní vrchol McKinley zlezen roku 1913 ze severní strany výpravou vedenou Hudsonem Stuckem, arciděkanem z Yukonu.
Mezi nejsilnější zážitky čtveřice patřila pravděpodobně cesta dolů z hory, která se v dolních partiích masívu na ledovci Kahiltna změnila ve zběsilý úprk před rozevírajícími se chřtány bezedných trhlin: "Kličkujíce mezi ledovými propastmi, se sněžnicemi ztěžklými sněhovou břečkou a myslíce neustále na těžké sáně za sebou, které nás při pádu do trhliny budou hned v závěsu následovat, jsme nevěřili svým očím, jak drasticky se dokázala tvář ledovce během pouhých deseti dnů změnit. Když jsme tudy šli nahoru, trhliny tu sice byly na každém kroku, ale najít mezi nimi cestu nebylo nijak nesnadné..." (z deníku horolezců)
"To nemůžem projít," vzpomíná Jana, jak křečovitě sevřela cepín a saně si na sebe přecvakla tak, aby bylo jednodušší se jich zbavit. "Nejraději bych si tam uprostřed těch děr sedla na bobek a čekala do příštího jara, až ta břečka ztvrdne."
Nicméně i přes 'rozervanost' Kahiltny v pozdní sezoně bývá většinou možné podle slov pilota Paula z Talkeetna Air Service (TAT) v základním táboře přistát letadlem. Vstříc horolezcům vylétnou v červenci ale pravděpodobně už jen výše zmíněná TAT a společnosti Hudson a McKinley. Nepříjemnou zkušenost získala čtveřice se společností K2, která zaskočené a nevěřící české skupině po příletu na Aljašku dokonce s nezájmem oznámila, že BC na Kahiltně je již uzavřen.
Podle informací rangerů byli Češi předposlední letošní expedicí na Denali. Na hoře působili pouze s 5-člennou belgickou a 13-člennou (z toho 4 horští vůdci) německo-americkou výpravou.
Poděkování patří firmám Sony Czech, Hannah, Kama, Sir Joseph, Triop a Campsport.
Jana Hanzlíková
McKinley 6194 m
PRAHA 7.prosince 2001 - Výstup západním hřebenem (West Rib) na jednu z nestudenějších hor naší planety, aljašskou McKinley (6194 m), plánuje v červenci skupina horolezců pod neformálním vedením Jana Vestáka (Alpamayo a Huascaran 2000)...
Jednotky délky:
McKinley, Aljaška (foto: kniha Mount McKinley, The
Conquest of Denali, B.Washburn)
Místo teplého Thajska ledové McKinley
PRAHA 7.prosince 2001 - Výstup západním hřebenem (West Rib) na jednu z nestudenějších hor naší planety, aljašskou McKinley (6194 m), plánuje v červenci skupina horolezců pod neformálním vedením Jana Vestáka (Alpamayo a Huascaran 2000)...
1 stopa (foot) = 0,3048 m
1 míle (mile) = 1,6 km
Teplota:
x °F = (x-32)*5/9 °C
Objem:
1 galon = 3,8 litrů
1 tuplák (quart) = 0,95 litrů
