Trekking v
Solo Khumbu a výstup na Lobuche Far East
popis trekku | jak nahoru a dolu | o aklimatizaci | mapa
Popis trekku v oblasti Solo Khumbu
Z
Lukly do Phadingu a Monja
Po opuštění Lukly se klesá lehkou a orientačně
nenáročnou cestou až do vesnice Phakdink, kde je
velké množství příjemných lodží a restaurací.
Cesta z Phakdinku stoupá mírně do kopce, většinou po
levé straně řeky Dudh Kosi. Cestou je ještě několik
"občerstvovacích stanic" nebo lodží. Celá
cesta je lehká a orientačně nenáročná a z Lukly do
Monja se dá zvládnout i za méně než 6 hodin.
Lukla - Monjo: 6
hod.
Z Monjo do Namche Bazaru
Cesta do Namche
Bazaru je strmá a vede po klikaté široké pěšině po
západní straně hřebene, na jehož konci je Namche
Bazar. Počet serpentin se zdá být nekonečný, ale po
hodině a půl cesta již tolik nestoupá a za několik
minut vstoupíte do Namche. Cestou do Namche, v prudkém
kopci, lze v jedné ostré zatáčce poprvé spatřit
Mt. Everest. Příchod do Namche Bazaru je dost
odpudivý a cesta je v jednom místě zamořená odpadky.
Namche Bazar je taková "středisková vesnice"
celého údolí Solo Khumbu. V blízkosti Namche Bazaru
je vybudovaná vodní elektrárna, a proto se v celém
Namche svítí přes den i celou noc. Jde tady v klidu
dobít baterie do videokamer nebo si i naposledy před
vstupem do opravdových hor domů zatelefonovat či
zameilovat. V městečku je mnoho obchůdků, lodží,
restaurací a bar, kde se dobře paří do rána...
V roce 1996 zde otevřeli novou pekárnu, kde jdou
koupit dobrý koláče, čerstvé rohlíky anebo kakao.
Monjo - Namche
Bazar: 4 hod.
Z Namche do Tengboche
Trek z Namche k
Everestu je nejpoužívanější cestou a každý, koho
se v Namche zeptáte na cestu do Thyangboche, vám rád
pomůže se z Namche vymotat a trefit se na tu správnou
pěšinu. Je potřeba dát pozor, abys se cesta nespletla
a zbytečně si nezajít do Khunde nebo na letiště do
Shyangboche. Po několika minutách chůze z Namche se
přejde malé sedlo a dále se již pokračuje přímou
cestou až na ostruhu, ze které se otevře pohled na
Thamserku a celé údolí Solo Khumbu. V blízkosti této
ostruhy je postavená nová krásná lodž (využijeme
jí cestou zpět) s jedinečným výhledem na Everest,
Lhotse, Ama Dablam a Thamserku. Je to skvělý zážitek
se tu probudit a pozorovat východ sluníčka nad těmito
kopci. Everest, Lhotse, Nupce, Pumori a Ama Dablam budou
od této chvíle našimi společníky až do konce treku.
Cesta sestupuje k lesu. Sejde se do vesnice Phunki Tenga,
po pravé straně modlitební mlýnky a potom už se jen
stoupá vzhůru do prudkého kopce a právě v okamžiku,
kdy končí hustý les, uvidíte všude okolo sebe opět
božské Himálaje. Klášter Tengboche je největší
klášter v údolí Khumbu. Před několika lety však
zcela vyhořel a bylo nutné přistoupit k rekonstrukci.
Té se ujal Sir Edmund Hillary a v roce 1994 byla
úspěšně dokončena. Bohužel staré malby a rukopisy
na rýžovém papíře se nahradit již nedají. V roce
1999 na krásné zelené louce před klášterem propukla
čilá stavební činnost a komplex klášterních budov
a lodží se neustále rozrůstá
Namche Bazar - Phunk
Tenga: 3 hod., Phunk Tenga - Tengboche: 2,5 hod.
Z Tengboche do Pheriche
Při odchodu z
Tengoche prvních 20 minut klesá cesta rododendronovým
lesem a potom mírným stoupáním (1,5 hod) pokračuje
do vesnice Deboche. Zde se nachází jeden z
nejznámějších klášterů v celém údolí a
zajímavá veliká modlitební zeď. Dále proti proudu
řeky Imja Khola a po malém stoupání se otevře
opravdu nezapomenutelný výhled na celé údolí s
dominantní Ama Dablam. Vlevo vysoko v kopci klášter
Pangboche, kde byly "pozůstatky yettiho". Za
Pangboche ve vesničce Orsho se cesta dělí: vpravo do
Dingboche a vlevo do Periche.
Thyangboche -
Pangboche: 2 hod., Pangboche - Periche: 3 hod.
Z Pheriche do Lobuche
Z Periche je dobré
vyrazit ráno okolo 9 hod. směrem na Phulong Karpo. V
závěru ploché doliny, kde se v létě pasou velká
stáda jaků, se po pravé straně objeví čelní
moréna ledovce Khumbu. Potom se začíná stoupat po
úbočí nevýrazného hřebene, přes prudký potok až
do vsi Dughla. Tady se odbočuje do postranního údolí
k základnímu táboru pod Lobuche East. Ale to až
cestou zpět.. Teď následuje cesta po levé straně
morény ledovce Khumbu až do vesice Lobuche. Všude
kolem jsou obrovské hory a ledovce. Lobuche je v
sezóně plné turistů a pro slušnější ubytování
je lepší vyrazit na trasu do Lobuche brzy.
Periche - Lobuche: 6
hod.
Lobuche - Kala Pattar, Gorak Shep,
B. C. Everest
V Lobuche se
naskýtá hned několik možností výletů. Výlet na
Kala Pattar, cesta do BC Everestu nebo do BC Pumori.
Někteří trekaři po jednodenním odpočinku v Lobuche
volí druhý den výlet do osady Gorak Shep, zde přespí
a až další den ráno se rozhodnou, zda budou
pokračovat na Kala Pattar nebo do BC. Cesta z Lobuche do
Gorak Shepu vede vlevo od ledovce Khumbu a asi po hodině
od Lobuche se musí překonat asi 100 výškových
metrů výstupem na horní morénu. Na konci této
morény už je Gorak Shep. Jsou to tři lodže blízko
písečného dna horského vyschlého jezera. Jste-li
dobře aklimatizováni, můžete se ještě týž den
pokusit vystoupit na Kala Pattar, z jehož vrcholu je
nádherná vyhlídka na Mt. Everest, Nupce, Ama Dablam,
Pumori a mnoho dalších himálajských vrcholů. Kousek
pod Kala Pattarem je BC Pumori. I ten je možné
navštívit. Cesta trvá asi 2 hodiny, ale pozor, je
třeba počítat s tím, že se v Himálajích brzo
stmívá a teplota rychle klesne pod nulu a cesta zpět
je ještě dlouhá. Do BC Everestu se jde také přes
Gorak Shep. Potom se pokračuje 25 minut po dně
vyschlého jezera až k hraně nedalekého ledovce. Na
konci jezera je památník horolezců, kteří zahynuli
na Mt. Everestu, a kousek za ním se nepatrně odbočuje
doleva až na ledovec pokrytý sutí. Cestu je nejlépe
najít podle jačího trusu, který bude stálým
průvodcem až do BC. Je třeba mít stále na paměti,
že takto vysoko v horách, může nasněžit, padnout
mlha, prudce se ochladit a bez včasné obezřetnosti se
bude obtížně hledat cesta zpět do lodže.
Lobuche - Gorak Shep
- Lobuche: 3,5 hod, Gorak Shep - Kala Pattar - Gora Shep:
3 hod. Gorak Shep - BC Everest - Gorak Shep: 5 hod.
Jak nahoru a dolu...
Obtížnost
výstupu: PD+ (francouzská
alpská ledovcová klasifikace), což není žádné lezení, jen
výstup prudkým firnem či sněhem do 40 stupňů.
Jistota chůze v mačkách, jumarování a slaňování
na mírném kopci jsou předpokládané nutné
dovednosti! Vyskytnou-li se těžší úseky, zafixujeme
je lanama, jinak se půjde bez mezijištění lanem, v
našem případě - amatérů - to je bezpečnější
postup, než riskovat nezachycení pádu a stržení
lanového družstva.
Popis
výstupu: z normální trekkové trasy z vesničky Duglha
4 620 m odbočíme po cestách necestách přes morény,
skalky a louky do bočního údolí a dojdeme k
"hiden lake" na úpatí Lobuche East, kde
postavíme B. C. v 5 551 metrech (Dušeca už touhle
dobou budeme napojovat na umělé dýchání :-)).
Největší kulisou nad base campem bude obrovská
"boční" stěna Ama Dablam, viděná z
netradičního úhlu a směru a krásná hora Taboche.
Další den brzo ráno vystoupáme po skalních a
kamenitých plošinách k nástupu na jižní rameno
Lobuche East a po firnu budeme stoupat stále výš až k
místu, kde začíná výšvih po jihovýchodním žebru
k vrcholu. Pod nástupem do této prudší partie
postavíme high camp (na celkem exponovaném ale
krásném místě) a budeme se kochat neuvěřitelnými
rozhledy do údolí pod Ama Dablam a Baruntse. Fakt jako
dobrý to bude :-) Další den velmi brzo ráno vyrazíme
nalehko směr vrchol, stoupá se po prudkém firnovém
hřebínku, pády a škobrtnutí v mačkách už nejsou
povoleny. Většina výprav, stejně tak i my, končí na
nepravém vrcholu, nazývaném jako Lobuche Far East.
Cesta, která z Lobuche Far East dále pokračuje na
pravý vrchol Lobuche East, položený více na západ,
vede velmi exponovaně přes prudké srázy, výšvihy a
trhliny a těsně pod vrcholem se musí vylézt technicky
obtížnější skalně-ledový stupeň. Pokocháme se
neuvěřitelným rozhledem, z vrcholu se otevře pohled i
na druhou stranu hory směrem k Everestu a Pumori,
splužíme to celé zase dolu, v high campu si dáme
sváču, sbalíme stany, nasedneme na boby (to prvni B je
malý) a sejdeme se večer v base campu. Ti pionýři a
jejich vedoucí, kterým bude šoufl a nepolezou nahoru a
budou na nás čekat ty dva dny dole :-) už pro nás
budou mít nakoupený pipi z nejbližší vesničky na
konci údolí. Další den seženeme ušmudlaný
nepálský šmudly, naložíme jim expediční vaky a
odcváláme do Pangboche (bude-li hezky a měsíc na
obloze, je celkem zajimavý uskutečnit noční trekking
v téhle oblasti, v nekonečné dálce svítí světýlka
vesničky, kam se musí dojít, nad hlavou Lhotse a
měsíc a hvězdy, nikde nikdo a romantika se dá krájet
po kilech...)
Lobuche
East nepatří mezi nejvyšší trekkingové vrcholy,
přesto s jistotou nastane příležitost vyzkoušet si
na vlastní kůži fungování organismu ve výškách,
kde vzduch už opravdu začíná řídnout, navíc
nižší nadm. výška dává všem větší šanci na
úspěch. Technická náročnost řadí Lobuche mezi
středně těžké trekkové vrcholy, výstup nahoru sice
nemá nic společného s horolezectvím, nicméně
jistota chůze v mačkách, používání jumaru, cepínu
a základní lanová technika bude nezbytným
předpokladem. V říjnu před odletem bysme mohli na
víkend odjet někam na ledovec a všechno si vykoušet a
poštelovat nářadí.
O horské nemoci a aklimatizaci
Po zkušenostech z Peru následuje
pro jistotu několik odstavců, které možná stojí za
přečtení. Dušeco má následující řádky
naordinované povinně :-) Horskou nemoc při všech
srandičkách, které budou akci provázet, nelze v
žádném případě brát na lehkou váhu. Stačí se v
údolí Solo Khumbu, kudy se poštracháme do kopců,
porozhlédnout a všimnout si mátožících se a
vlajících postav na cestě, zničených trekkařů v
lodžích s hadrem na hlavě, nebo si třeba jen
vzpomenout, jak před třemi lety Ivo Jahelka bojoval o
život přesně v těch místech, kudy my půjdeme už
třetí den cesty...
Otázka dobré aklimatizace je
hlavním problémem pobytu ve vysokohorském prostředí
Himálají. Trápí všechny horolezce, trekaře i
turisty. Většina si musí projít bolestí hlavy,
celkovou slabostí, nespavostí, bušením srdce a
nechutenstvím.
- Zcela se
aklimatizovat z výšky 3 000 na výšku
5 000 m n. m. trvá minimálně 7 - 9 dní.
- Zcela se
aklimatizovat z výšky 5 000 na výšku
6 000 m n. m. trvá minimálně dalších
3 - 5 dní.
- Zcela se
aklimatizovat z výšky 6 000 na výšku
7 000 m n. m. trvá minimálně dalších
5 - 8 dní.
- Pokusit se
aklimatizovat z výšky 7 000 na výšku
8 000 m n. m. trvá minimálně dalších
7 - 12 dní.
- Trvalá
aklimatizace je možná pouze do výšky
5 300 m n. m. Výše se nejedná o
aklimatizaci, ale o adaptaci. Ve výšce nad
8 000 m n. m. se adaptační mechanizmy
omezují pouze na krátký čas a velice
individuálně.
S horskou nemocí se nikdo z nás
pravděpodobně nesetká do výšky 3 400 m n. m. -
výška Namche Bazaru. Výše lze ale předpokládat, že
asi 5 % populace může pociťovat počáteční
potíže, kterým se dá úspěšně čelit vhodnou
volbou odpočinku a postupu vpřed. Základním pravidlem
pro všechny, ať je to běžný turista nebo horolezec,
je dobrá aklimatizace. Choďte pomalu, nespěchejte,
nepijte vůbec žádný tvrdý alkohol. Mladší lidé do
20 let a děti snášejí výšku hůře než lidé
středního a vyššího věku. Takže Míla je celkem v
pohodě :-) Pijte denně dostatečné množství tekutin,
kolem 4 litrů vody.
Dbejte, abyste se neocitli nikdy sami a choďte v
menších, dvou, tří nebo čtyřčlenných skupinkách.
Při stoupání nad 2 500 metrů se naše tělo musí
zaklimatizovat na ubývající množství kyslíku.
Většina lidí stoupající do této výšky pociťuje
na sobě některé z těchto příznaků:
- bolesti hlavy
- únava
- potíže se
spánkem
- nechutenství
- nevolnost
- nedostatek dechu
při výstupu - tyto příznaky zmizí po
kratičkém odpočinku
- chvění, tlukot
srdce
Prevence horské nemoci
- pijte hodně
- vyhněte se
alkoholu
- vyhněte se
vysílení - NEPOSPÍCHEJTE!!!, dobrý trekkař
nepřichází do cíle nikdy první, ale ani
poslední...
- nestoupejte výše,
pokud se uvedené problémy zhoršují
- maximálně se nám
s Petrem osvědčil "garlik sup",
možnost koupit v každé lodži, pili jsme ho po
litrech
- klidová tepová
frekvence zvýšená o více než 20% je
signálem, že s aklimatitací není všechno
úplně O. K.
Jak při příznacích
- Odpočinek v
místě, kde se nacházíte, dokud příznaky
nepřejdou.
- Paracetamol, lépe
možná Acylpiryn, Ibuprofen je supr
- Dostatek tekutin.
Zhoršená horská nemoc
Pokud jsou
příznaky mírné HN ignorovány a pokračuje se ve
stoupání do vyšší polohy, může se stav markantně
zhoršit a propukne vážnější podoba HN.
Všechny příznaky popsané u mírné HN se projevují
taktéž u vážné podoby HN, ale silněji. Jeden z
příznaků, že horská nemoc přechází do vážného
stavu, je úbytek moči po stoupání
("čůrání" by mělo mít světležlutou až
vybledlou barvu)!!!
Mozkový edém
Jedná se o výskyt
vody v oblasti mozku. Příznaky jsou následující:
- Těžké bolesti
hlavy, které se projevují větší bolestí
při vodorovné poloze.
- Nevolnost a
zvracení, které neustupuje.
- Závratě, ztráta
koordinace, ztráta rovnováhy, padání,
neschopnost chůze, neschopnost zavázat si
tkaničky atd.
- Dvojité a
rozmazané vidění.
- Ztráta
mentálních schopností (paměť, arytmie).
- Pomatenost a
halucinace (takže to máme všichni :-).
- Změna chování
(agrese, apatie).
- Neschopnost vstát,
koma.
Plicní edém
Jedná se o výskyt
vody na plících. Příznaky jsou následující:
- Kašel s pěnivým
hlenem nebo bez pěnivého hlenu. Někdy se mohou
vyskytnout i krvavé skvrny v hlenech.
- Dýchací potíže.
- Nedostatek dechu
při odpočinku.
- Velká únava a
slabost.
- Neschopnost vstát,
koma.
- Bezdušnost nebo
tmavnutí barvy v obličeji, jazyka nebo rtů.
- Chraptivé zvuky na
plících v hlubokém výdechu a nádechu.
Postup při výskytu příznaků
- Okamžitý sestup
do nižší polohy.
- Sestup tak nízko,
jak je to možné.
- Pokud je
znemožněn pohyb do nižších poloh, použití
tlakového vaku může nahradit klesání a
zmírní symptomy alespoň dočasně.
Hyperbarický vak je v Pheriche na cestě, kterou
půjdeme.
- Pokud se stav
zhoršuje a osoba upadá do bezvědomí, první
pomoc (umělé dýchání) před umístěním do
tlakového vaku.
- DEXAMETHASON (8 mg
v jedné dávce a následně 8 mg po
6 hodinách) pro případ mozkového edému
pomohou zmírnit příznaky těžkého případu
horské nemoci a dostat se alespoň na chvíli do
stavu, který umožňuje transport dolů. DXM
stejně jako v Peru bude součástí expediční
lékárny.
Působnost dexamethasonu je během 6 - 8 hodin.
Tyto tablety mají silné vedlejší účinky,
vpodstatě je to silný hormonální doping.
- (Hodina letu
záchranné helikoptéry stojí 1 000 až
1 300 USD a k běžné záchraně jsou třeba
min. 3 až 4 hodiny).
JEDINÉ A
NEJÚČINNĚJŠÍ ŘEŠENÍ JE
OKAMŽITÝ SESTUP DO
NIŽŠÍ NADMOŘSKÉ
VÝŠKY!
Další
a podrobnější informace lze nalézt např. na:
http://www.outdoor.cz/sports/rady/aklim6.htm
http://www.climber.cz/pages/metodika/aklimatizace.htm
|
 |
