Potřeboval jsem najít staré články, které jsem kdysi psal do nějakých časopisů. Naťukal jsem tedy do Googlu svoje jméno. Tím začala evoluce tohoto webu.

S hledáním sebe to mám lehké... Vesták je jen jeden a Google to ví. Jen k mému zděšení na mě vyhrabává 961 odkazů. 961 roztroušených, zmačkaných, zažloutlých útržků vyrvaných z nepodstatných i zásadních okamžiků mých cest, plánů, textů, fotek a akcí. Bylo mi těch útržků líto. Zachtělo se mi je umístit pod jednu střechu. Tak jsem ji začal budovat. Stavební povolení jsem vyjednal na adresu, která byla volná: www.janvestak.cz Nebyl v tom problém. Jsem přece jediný. Jediný naštěstí neznamená sám. Děkuju, že to tak není. A za všechny společné akce, cesty, zážitky, expedice.

Aby se neválely po všech čertech a webech, rozhodl jsem se tu pavučinu nejdůležitějších chytit společným vláknem zde. Jinou ambici v tom nehledejte.

Nejsem z těch, kteří mají potřebu zatěžovat internet svými uměle pěstovanými identitami a zvyšovat tak nesmyslný rating svého ega. Potřeboval jsem udělat opak. Přestěhovat se někam, kde jsem doma. Vítejte.

Archiv starých příspěvků...

16. 6. 2016 Fotky z cyklokurzu na Korsice

460 km na kole v hornatém terénu Korsiky, 23 žáků devátých tříd, dvě oslavy narozenin, azurové moře, kilogramy těstovin a rýže, pár pádů a odřenin, euforie ze 70 km královské etapy, odpočinek i dřina, vedro i zima, slunce i déšť. A poznání, že: „Kdo nevyjel Restoniku, není cyklista. Ale kdo ji vyjel víc než jednou, není normální!” Fotogalerie zde...  

3. 4. 2016 Sbohem buďte vyjeté koleje aneb Toskánsko na kole

Sedíme nad mořem, zbývá pár minut do půlnoci. Doma si podává ruce české prase s čínskou pandou a náš nápad utéct před Velikonocemi v Česku do kraje vinic, slunce a renesanční krásy se ukazuje jako ten nejlepší na světě. Kytara, rum a refrén písně "Cesta na hranice" v tom nočním tichu nad mořem přesně vystihují, jak moc se nám nebude chtít zpátky. „Možná se vrátím, možná ne, kdo ví, těžko říci. Sbohem buďte vyjeté koleje, pumpy, kurvy a trpaslíci.” Pár fotek, jako důkaz, že už jsme bohužel zase zpět v těch vyjetých kolejích...

11. 2. 2016 Pitztal - dvaadvacátý

Letos už po dvaadvacáté! - tradiční ukončení lyžařské sezóny na Pitztalu. Jako obvykle v sehrané partě kamarádů, rodin i partnerských dvojic. Akce je otevřená všem, ozvěte se.
Podrobné informace zde...

7. 2. 2016 Fotky z podzimního Nepálu

Fotky z Káthmándú a Solo Khumbu, tj. z trekové části letošní podzimní expedice v Nepálu najdete zde... Druhá část fotek - z lezení na Lobuche Peak - bude brzy následovat. Jen třetí část, fotogalerie z vrcholu Pumori, ta se jaksi opět odkládá na neurčito... Kdyby se ale naráz splnila všechna naše přání, nebylo by o čem dál snít a to by pak byla docela nuda.

5. 2. 2016 Jsme tolik svobodní, kolik plánů, snů, cest a cílů máme vůli uskutečnit

Jako vytloukat klín klínem. Expedici expedicí. Tu mezeru je potřeba vyplnit. Ne, potřeba je špatný výraz. Tu mezeru je fajn zaplnit. Mít plán je fajn plán. 1 + 1 po Pumori není nula, jak to chvíli vypadalo. Místo té nuly tam zase naskočila obrovská přitažlivost hor. Jsme tolik svobodní, kolik plánů a snů a cest a cílů máme vůli uskutečnit. Ta cesta se jmenuje Liberty Ridge. Hezká metafora v nejlepší možnou chvíli. Legendární cesta amerických hor a severních stěn. Expozice, aljašské počasí, topografické převýšení největší v kontinentálních USA. Vyšší než na K2. Jen 2 % lezců si vybírají na cestě k vrcholu právě Liberty Ridge. To všechno už je víc než důvod. Červenec 2016. Mt. Rainier...

13. 1. 2016 Korsika 2016

Destinace zůstává tradiční, ale program je oproti předchozím cyklistickým kurzům inovativní. Je to velká odvaha a risk měnit zavedené a osvědčené jen kvůli tomu, abychom my, instruktoři, nespadli po všech uplynulých zájezdech do rutiny? Uvidíme v květnu. Tradičně-netradiční cyklokurz Korsika 2016 je obsazen, lodní lístky nakoupeny. Informace včetně inovovaného programu jsou zde.

4. 1. 2016 Marmolada North Face + Via Attrezzata al Piz Boé

I když fotky jsou v opačném pořadí, než je uvedeno v nadpisu, nešlo nenapsat na první místo severní stěnu Marmolady. Hlavní plán letošního Silvestra a lezení, na které se nezapomíná. Směsice radosti, pohody a euforie, ale i zimy, expozice a obav z nebezpečného sestupu. Krásný závěr letošního roku. Via Attrezzata den před tím, lezená v tričku, to příjemně doplňovala. Jen se neumíme srovnat s tím, že jsme kvůli tomu nestihli všechny ty Menšíky, Dejdary, Bohdalový a chlebíčky.

3. 1. 2016 Jak na Nový rok, tak po celý rok?

V tom případě to letos nuda rozhodně nebude. Tady je soupis toho nejkurióznějšího z 31. 12. a 1. 1. v Dolomitech. Účastníci Honza V. a Honza B.: Vylezli jsme severní stěnu Marmolady. OK. Jenže zpátky slézáme celou svislou stěnu jak raci pozpátku po předních hrotech maček, protože jinudy to nejde. Utíkáme z hospody na Cinque Torri bez placení, když najedení zjišťujeme, že peníze zůstaly v autě pod kopcem. Schováváme se jako partyzáni za terénní nerovnosti, číšníci mají z terasy rozhled snad na celé Dolomity. Tankujeme nejdražší naftu v životě, litr za 1200 Kč. U italského automatu na tankování se totiž nejprve zaplatí, aby se až poté zjistilo, že za vložený obnos vykape pouze poslední půllitr paliva, který je v rezervoáru. Karma za útěk z hospody se tímto vrchovatě naplňuje. Proč ale ještě týž den zůstávám uvězněn uprostřed zmrzlého potoka? Taky stíháme vymrznout při autostopu. Novoročně vyfintění Italové v Audinách totiž nechtějí vyvézt dva nemyté horolezce k autu. Po hodině čekání nás nakládá pákistánský běženec. Je to znamení? Jíme na popelnici guláš z konzervy. A je nám skvěle. Takže: jak na Nový rok...

Panoramatické fotky z tohoto výletu už jsou zde. Zbytek fotek, lezeckých, bude brzy následovat.

1. 1. 2016 PF 2016

Jen veselé a příjemné zážitky ze všech cest a výletů po horách či po vodě a PF 2016, tentokrát z "letních" Dolomit, jak jsme je našli s Honzou na naší letošní silvestrovské cestě za sluníčkem a za lezením.

16. 12. 2015 Šestnáct patnáctiletých

Sny jsou od toho, aby se uskutečňovaly. Jak si svůj velký americký sen plnila parta šestnácti patnáctiletých, dokumentuje následující výběr fotek z expedice Amerika 2015. Bylo fajn toto naplnění snů připravovat, organizovat i se ho účastnit. Bylo fajn smazávat pomyslné hranice mezi žáky a učiteli, mezi výletem a expedicí, mezi prací a koníčkem a mezi neskutečným a uskutečněným.

10. 12. 2015 Video z outdoorového kurzu - DOČASNĚ NEFUNKČNÍ

Video z letošního už třináctého outdoorového kurzu na Dachteinu najdete zde a zároveň v sekci Foto + video.

Velký dík Ondrovi za kamerování, střih a trpělivost při postprodukci.

18. 10. 2015 Na jednom laně - Expedice Pumori 7161 m

I když přípravy nám s Kubou trvaly dlouho, jedna věc byla jasná už od začátku. Chceme to jinak než ostatní.

Jedeme lézt jen ve dvou. Je to těžší, nebezpečnější, ale zároveň intenzivnější a hezčí. Jedeme bez sponzorů. Ne, že by se nesehnali, nechtěli jsme je. Jedeme bez publicity, bez webu, v tichosti. Slavní už jsme chvilku taky byli a těch hlasitých horolezců se teď vyrojilo víc než dost. Jedem' prostě pro radost. V alpském stylu, bez fixních lan, bez vynášek. Taky neděláme obvyklou rozlučku s kamarády. Ty nejbližší si totiž bereme s sebou na trek jako doprovod. Odjíždíme na kopec, který nás uhranul svou krásou, jedeme s velkým respektem k jeho obtížnosti a nebezpečí, jedeme se spoustou otazníků po letošním zemětřesení. Jedeme také s vědomím, že hora zůstane stejná, i když na ní nevylezeme. Tou dobou tam budeme jediná expedice z celého světa. Těšíme se na pocit být sami ve dvou ve společnosti nádherné Pumori. Každá chyba jednoho bude zároveň průšvihem i toho druhého. Každý úspěch, radost nebo smutek jednoho bude úspěchem, radostí nebo smutkem obou.

1 + 1 = 7161. Držte nám, prosím, palce. Snad tuto rovnici s mnoha neznámými co nejlépe vyřešíme.

9. 10. 2015 Outdoorový kurz 2015

Čtrnáctý outdoorový kurz v rakouských Alpách... To už je přes 300 dětí, kterým jsme za poslední roky mohli ukázat, že sportovat v přírodě je fajn a že škola není jen biflování ve školních lavicích. Se skvělou a sehranou partou instruktorů to jde samo. Kluci, díky! Fotky jsou zde...  

10. 9. 2015 Solo Khumbu a Cho La

Nejhezčí "práce" cestovatele je připravovat a plánovat společnou cestu/zájezd/expedici ne pro cizí, jak to bývá obvyklé, ale pro nejbližší - pro přátele a kamarády. Radostná práce, vysněná cesta, šťastná sestava a jak psal Chris McCandless: sdílené štěstí, které je skutečné. Program v autentické podobě je zde...

9. 9. 2015 Cesta do středověku

Už to vypadalo, že jsme bájné Shangri La našli před lety v pustinách Karakoramu. Poslední týdny strávené v dříve "zakázaných" a turisty nepřístupných oblastech nepálského Himálaje ale ukázaly, že to nakonec mohlo být všechno jinak. Bylo neuvěřitelné putovat místy, kde se zastavil čas a kde život místních Tibeťanů, odříznutých vysokými sedly a příkrými cestami od okolního světa, se odehrává stejně jako před tisíci lety. Bez elektřiny, telefonu, v domcích slepených blátem. Vesnice, ve kterých není jediný obchod, místní střílejí z luků a největším majetkem je pole s rýží a šťastný život s modlitebním mlýnkem v ruce. Uprostřed místností hoří oheň a každý poutník je zde s láskou vítán tibetským čajem. Že jsme měli tu čest i se sněžným levhartem, to už byl jen bonus na této objevitelské cestě. Krásný měsíc v Nepálu a fyzicky nejnáročnější trek naší cestovatelské historie.

29. 7. 2015 Digitální prach

Zvláštní doba... Při filmování řešíme jestli 4K nebo 2K, kamery umí vyhledat nejlepší záběry, YouTube doplňuje nejvhodnější hudbu a GoPro se stalo zaklínadlem. Jenže super ostrý obraz přece neznamená super dobré video. Hlavní roli naštěstí pořád hraje nápad, námět, scénář, neotřelost, charizma. Jen jsme na to trochu zapomněli. A tak vyrábíme digitální smog, jehož životnost je několik dnů na YouTube a Babovřesky se ve srovnání s ním stávají oscarovým opusem. Mačkat spoušť mobilu neznamená fotit, ale zaznamenávat, dát si GoPro na helmu neznamená točit, ale plnit rodinné album o "tak takhle krásně to tu vypadá." Rodinné album, které už v době pořízení přikrývá další právě vznikající digitální prach. A tak stále více platí, že na počátku bylo SLOVO. Ne, že na počátku bylo GOPRO. S tímto vědomím mizíme na následující měsíc v pustinách Himálají. Ahoj v září.

25. 7. 2015 Jó, když to jde, tak to jde, a když to nejde...

„Jó, když to jde, tak to jde, a když to nejde, tak se musí jet a všecko časem přejde.” Jarek Nohavica - píseň Cyklistika a taky Dikouš a já - Côte d'Azur, Provence a Verdon 2015... Pár fotek je zde.
 

15. 5. 2015 Americký sen

Dva roky příprav utekly jako voda v Coloradu. Za 10 dní odlétáme na naši dlouho připravovanou cestu na západ. Cíl expedice: Ukázat právě končícím deváťákům přírodopis, zeměpis, geologii i angličtinu v praxi, v terénu a k tomu v nejatraktivnějších lokalitách. Ale hlavně - ukázat jim, co jde z učebnic jen těžko vyčíst: Spokojené státy americké.

28. 3. 2015 Ještě jednou New York

Myslím, že pro 27 899 lidí z 27 900, což je celkový počet návštěvníků webu k dnešnímu dni, asi následující fotky z New Yorku vůbec nebudou zajímavé. Ale pro toho jednoho, který na ně už pár měsíců čeká, i kvůli mně samotnému, je sem prostě nemůžu nedat. Jak říkal Chris McCandless: „Happiness is only real, when shared.” A tyto fotky jsou důkazem, že jsme šťastní skutečně byli.

19. 3. 2015 Lyžařský kurz

Na lyžařských kurzech obvykle nefotíme. Letošní alpské počasí, které panovalo v Krkonoších na začátku března, nás ale přinutilo věci přehodnotit.
Takže netradičně a poprvé na tomto webu - fotky z lyžařského kurzu pro osmáky na Möhwaldce jsou zde...

1. 2. 2015 Pitztal - jedenadvacátý

Letos už po jedenadvacáté - tradiční ukončení lyžařské sezóny na Pitztalu. Jako obvykle v sehrané partě kamarádů, rodin i partnerských dvojic. Akce je otevřená všem, ozvěte se.
Podrobné informace zde...

13. 1. 2015 Příště zas...

Poučeni z minulé návštěvy New Yorku s kajakem jsme se letos důkladně připravili. Vybavili se tabulkou přílivů a odlivů a přesně spočítali čas odplutí. Jenže voda zase tekla úplně jindy a jinam a tak v polovině plavby, připoutáni k bójce mezi Manhattanem a New Jersey, čelíme nejen odlivu, který nás vcucává do oceánu, ale i pobřežní hlídce, člunu s ostřelovači a lodní policii. Ti první nás donutili pustit se bójky, ti druzí si nás vzali na mušku a ti třetí nás konečně ubezpečili, že očekávaný příliv přece jen nakonec přijde. Přišel, noční doplutí ke Ground Zero bylo nezapomenutelné, takže do New Yorku příště zase jedině s kajakem... Krátké video zde. Fotky - už brzy.

25. 12. 2014 Kýč je přepálená krása

Jestli někde na světě vede pomyslná hranice mezi kýčem a krásnem, rozhodně prochází italskými Benátkami. Jen si nikdy nejsem jistý, na které straně té hranice se Benátky vlastně nacházejí. Nevyjasnilo se to ani při letošním už třetím kajakářském výletu do těchto míst. A ještě víc nám hlavu zamotal nový objev - barvami zářící ostrov Burano. Nebo to bylo tím vínem na palubě?

8. 10. 2014 Outdoorový kurz 2014

Zase v hezkém počasí, zase s hodnými a nadšenými účastníky, zase na raftech i na lanech a zase s nejlepšími šikovnými a veselými instruktory. Letos už pojedenácté.

Fotky z Outdoorového kurzu jsou zde...

27. 9. 2014 Krásné chvíle

Nad výběrem fotek z letošní Aljašky mě upozornila moje žena Bětka, že už jsem jako ostatní. Že na fotkách převažují kamarádi v různých situacích místo snímků krajiny. Že jsem z toho tak trochu udělal Facebook. Věc, které se přitom obloukem vyhýbám. Když si fotky prohlédnete, zjistíte, že měla pravdu. Tedy snad až na ty tuleně. I když ty už jsme vlastně také "lajkli" mezi své kamarády.

K vysvětlení letošního výjimečně osobního výběru si půjčím větu z doslovu poslední desky Ivana Hlase, kterou nedávno natočil se svými přáteli. Přesně ta slova mě totiž napadala, když jsem fotky třídil a vzpomínal na skvělou náladu naší seakajakové expedice: „Všichni zúčastnění děkují všem zúčastněným za krásné chvíle, kdy mohli být spolu.”

22. 7. 2014 Rozhovor Aleny Čepelkové s Jirkou Novákem

„U štafety je důležité, jak ji kdo rozběhne a jak se předá kolík.” Tak zní úvod Aleny k dalšímu dílu štafetových rozhovorů na spřáteleném webu Outdoor v Praze. Jsem rád, že jsem se mohl účastnit zmíněného rozběhu. Ale ještě větší radost mám, že štafetový kolík putuje směrem, kterým bych ho předával i já.

Přečtěte si dialog o různých podobách alpinismu, minulosti českého horolezectví a současných trendech na osmitisícovkách očima Jirky Nováka - vizionáře, který dlouhá léta určoval, kam by se horolezectví mělo ubírat.

21. 7. 2014 SMSka z minula do budoucna

Snad Ti, Karle, nebude vadit zveřejnění smsky, kterou jsem Ti posílal nedávno z Dolomit. Tu zvláštní náladu, zachycenou v té původně nepodstatné zprávě, si od té doby často připomínám. A nejen nad fotkami.

„...Kdyby to byl El Capitan, tak nepíšu, ale jsem v Dolomitech a zjišťuji, jak jsem na ně neprávem trochu zapomněl. Vzpomínám na naše začátky - proti mně Tofana... Máme to na dosah a jezdíme na druhou stranu světa. Oblézám to tu na samotáře a nacházím ztrácející se instinkty. Je to strašně zvláštní, ale opojný a hlavu čistící lézt sám. Teprve teď člověk váží každý krok, každou karabinu, každý bláznivý nápad dvakrát. Překvapilo mě, jak mě to baví. Nostalgie na jednom vrcholu mezi Tofanou a Pelmem... Přemýšlím, kolik kraboňů jsme v těchto místech vypili a kolik zatáček s p. Šimonem vykroužili. Měj se krásně. Musím dolů, znáš to, vrchol není ani půlka. Kéž by to tak bylo i s tím, co člověk prožil do 40:)”

9. 6. 2014 Flying Hirsch

Pro zpříjemnění červnových veder jedno krátké video z letošního lyžování na Pitztalu. I když o lyžování, jak se přesvědčíte, tady zas až tolik nejde. Ostatně jako na celém pitztálském zájezdu. Doby, kdy se permanentka musela projezdit do poslední jízdy, už jsou naštěstí dávno pryč. Lyžování s lidskou tváří :-)

15. 4. 2014 Lano uvnitř batohu

Lano je symbol. O tom není pochyb. Nezapomenu, jak jsem se v začátcích mého lezení těšil, až mě s lanem přivázaným na batohu někdo konečně uvidí... První pochybnosti pak přišly, když jsem se za něj v Zermatu po výstupu na Matterhorn trochu styděl, protože tam je horolezcem každý a každý druhý, třetí, čtvrtý i pátý včetně místních psů a koček lepší než já. Ani ty Japonky na lanovce už mě tehdy nedojímaly, když se s námi coby zástupci chrabrých horolezců chtěly společně vyfotit. Poslední kapka ovšem padla včera, když do nočního metra plného společensky unavených cestujících nastoupila asi dvacetiletá střízlivá lejdy s lanem a karabinami vyzývavě připnutými na batohu a k tomu kabelkou Louis Vuitton a vysokými kozačkami Made in Krasnaja Ploščaď. Ještěže já jsem ke střízlivosti měl stejně daleko jako ona k výstupu na Mount Blanc. Lano je prostě v některých situacích lepší uvnitř batohu. O tom není pochyb.

Jediným člověkem, kterému bych to odpustil klidně i včetně té kabelky, je Mára Holeček. Moje povídání s ním vyšlo právě dnes na spřáteleném webu Outfanatic. O tomto veledůležitém fenoménu s lanem jsme spolu ale nemluvili. O spoustě jiných zajímavějších věcí ano.

26. 3. 2014 Máme-li něco získat, musíme se něčeho jiného vzdát

Často je na cestách hinduistickým a budhistickým světem vídávám. Misky rýže před chrámy v Káthmándú, oranžové květy afrikánů věnčící sochy bohů i podřezaná hrdla zvířat při náboženských rituálech Dasainu.

Naivní úvahou, podpořenou nejspíš podvědomou vzpomínkou na báchorky komunistických učitelů, jsem vždycky předpokládal, že smysl obětí je v udobřování bohů. Až později mi došlo, že ta podstata je přece úplně jiná. Obětujeme, abychom se dokázali obejít bez něčeho pro nás důležitého. A tím uvolňujeme místo pro něco nového, co může přijít. Oběť není dárek bohům. Oběť je důkaz, že my sami se umíme zříct něčeho, na čem nám záleží, ve prospěch dalších očekávání. Je to čin směřovaný ne vně nás, ale do našeho nitra. Máme-li něco získat, musíme se něčeho jiného vzdát.

Nové fotky ve fotogalerii nejsou výjimečně z Nepálu, ale z Thajska.

13. 3. 2014 Přírodovědná expedice Amerika 2015

Není běžné, aby žáci základních škol z České republiky jezdili na přírodovědné expedice do Ameriky. Obvyklých a očekávaných  věcí je ale v českém školství většina. Proč tedy neprolomit ledy s něčím nekonvenčním a objevitelským. Webové stránky k připravované přírodovědné expedici žáků školy do USA jsou zde.

25. 2. 2014 "Bylo to nebezpečné, ale bylo to krásné, protože to
                       bylo nebezpečné."

Další díl štafetového projektu rozhovorů na serveru Outfanatic je na světě. Povídal jsem si v něm s Alenou Čepelkovou, horolezkyní velkých výkonů a velkého srdce. Měl už jsem možnost zpovídat různé horolezecké legendy (Kammerlander, Habeler, Huber, Diemberger a další), rozhovor s Alenou ale považuji za naprosto výjimečný a bezkonkurenčně nejlepší. Opravdu nepřeháním, přesvědčte se sami. Přeji hezké čtení.

24. 2. 2014 Pitztal - dvacátý

Letos už po dvacáté - tradiční ukončení lyžařské sezóny na Pitztalu. Jako obvykle v sehrané partě kamarádů, rodin i partnerských dvojic. Akce je otevřená všem, ozvěte se.
Podrobné informace zde...
 

9. 2. 2014 V území kosatek a velryb

„Sám a opuštěný v širém světě procházel se Havran pustou oblohou. Ve stopách sněžnic se objevovaly jasné hvězdy. Na břehu oceánu se zastavil a požádal Tuleně: „Přines mi trochu země ze dna.” Tuleň se vrátil po šesti dnech vyčerpaný a oněmělý. Na ploutvích měl bahno. Havran bahno posbíral a odletěl. Při letu mu padalo. Kamkoliv dopadlo, vznikaly ostrovy, vyrůstaly stromy, rodila se zvěř...” Eskymácká pověst o Stvoření.

Rok se sešel s rokem a volání aljašské divočiny je tu zas. Tentokrát víc na moři, v území velryb, kosatek, lachtanů a tuleňů...

7. 2. 2014 Černobílá realita barevným pohledem dětí

New York. Město, rozličných kultur a světů prolínajících se s různorodostí jeho obyvatel a jejich osudů. Velkoměsto paradoxů, kontrastů, zmatku i svobody. A pohled dětí, kde tato složitá a černobílá realita ještě vypadá bezproblémově, barevně a jednoduše.

Některé fotky vzniknou jakoby mimoděk a to kouzlo zachyceného se objeví až později při jejich prohlížení. Tak přesně to bylo i zde. O to víc potěšilo udělení Grand Prix na mezinárodní soutěži v Hong Kongu právě této fotce. Zvláštní poděkování patří Konzulátu České republiky tamtéž za pomoc při předávání ceny.

24. 12. 2013 Snažím se hledat vlastní cesty a po nich i chodit

„...kdo chce poznat opravdové dobrodružství, musí hledat sám, bez příruček a průvodců, a to nejen na mapách, ale hlavně v sobě...“

Předvánoční povídání nejen o expedicích a cestování si můžete přečíst na webu Outfanatic. Krásné svátky!

7. 11. 2013 Jezdíme pro radost

Důležitější než být 4. v republice je být první v naší ulici... A to se nám na našich podzimních cyklistických radovánkách v Arcu a u Lago di Garda beze zbytku podařilo. Pár fotek najdete od dnešního dne ve Fotogalerii.
 

17. 10. 2013 Yukon River 2013 podruhé aneb 420 km na kajaku

420 kilometrů pádlování po řece Yukon bylo vlastně idylickou dovolenou. Řeka tekla ostošest, divočina Klondike byla stejná jako v dobách zlaté horečky, ten první zlobivý medvěd nás taky nakonec nesežral a zlato? To jsme měli dennodenně nad hlavou v podobě nezapadajícího slunce uprostřed modré oblohy. Jinak to ani na Aljašce neznáme, viď Terko.

Mile to ilustroval údiv obyvatelky Homeru, zapadákova celoročně bičovaného větrem a deštěm: "Padesát let jsme tu neviděli sluníčko a letos už svítí v kuse pátý týden!" Tak ať svítí dál, příští srpen jsme tam znovu. Into the wild.

Kompletní fotogalerie z kajaků i ze souše je k vidění zde. Panoramata a fotky ze "setkání" s Eskymem viz dřívější odkazy.

9. 10. 2013 S hlavami v oblacích

Nabourávat osvědčené stereotypy, to jsou vždycky kroky do neznáma. Po letech úspěšných podzimních kurzů s vyzkoušeným programem už ale bylo na čase. Ne kvůli dětem, ale kvůli nám, instruktorům. Prožít si zase očekávání i radost z něčeho nového, nevyzkoušeného. Jako když jsme začínali. A aspoň na chvíli zpochybnit vlastní jistoty. Jen tak ta hnací síla motorů do dalších akcí nevyhasne, ale posílí.

S inovovaným programem, nicméně ve stejné sestavě, pohodě, skvělé náladě a v krásném alpském babím létě se odehrával letošní outdoorový kurz. Snad to končící léto i nabitá energie zůstanou ještě chvíli aspoň prostřednictvím těchto fotek.

5. 10. 2013 Jeden školní den

Někdy stačí vyměnit žákům učebnice a sešity za trochu jiné náčiní a oni jsou také jako vyměnění. Fotky z jednoho takového povedeného školního dne jsou zde.

To jsou pak přesně ty chvíle, kdy na otázky, jak se mi líbí v práci, s potutelným úsměvem odpovídám, že to celkem ujde...

26. 8. 2013 Kajak Yukon River 2013 poprvé aneb Drahý Jane...

Den před odletem, vlastně náhodou, kupuji knížku Jana Eskymo Welzla Paměti českého polárního lovce a zlatokopa. Kdybych jen tušil, že jeho velkolepý příběh plný svobody, cestování a života na dalekém severu, pro mě do té doby neznámý, nás bude provázet na každém kroku po Klondike i na každé míli divočinou po řece Yukon. A že jsme nebyli zdaleka sami - fascinováni a očarováni jeho osudem - o tom svědčí zápisky dalších cestovatelů u jeho hrobu nad Dawson City. Včetně rozpité placatky božkovskéhu rumu, ukryté tamtéž. Znění některých vzkazů, myslím, stálo za to přenést z Dawsonu až sem...

První díl fotogalerie - panoramata - už je také hotový. Fotky z průběhu celé expedice budou následovat brzy.

2. 8. 2013 Do divočiny

Roku 1898 začíná na Klondike zlatá horečka. Tisíce dobrodruhů se vydávají na strastiplnou pouť napříč aljašskou divočinou. Ti, kteří přežili útrapy při překonávání Chilkootského průsmyku, museli ještě splout 900 km po řece Yukon do Dawsonu. Na chatrných vorech a lodích s metráky zlatokopeckého vybavení a zásobou potravin. Obávané peřeje White Horse a Five Fingers se tak staly osudnými dalším desítkám zlatokopů.

Odjíždíme si splnit svůj dobrodružný sen. Pro zlato nejedeme. Ale Yukon na kajaku přece patří do sbírky dobrodruhů i dnes. A v srpnu je aljašské slunce nejkrásnější. A grizzlyové snad najedení. Čeká nás přes 400 km řeky v jedné z posledních opravdu divokých končin světa. Spojení se světem žádné. Jen výchozí bod a cílový Dawson City.

V září zase tady. Ledaže by nám při odletu domů dělali problém s nadváhou. To zlato přece jen něco váží...

1. 8. 2013 On the road

Vlastně se nemusí jezdit ani nikam daleko. Podstatou dobrodružství "On the road" není objevování nových krajin, ale cesta jako příběh, stav mysli. Nálady, pocity a zážitky, které do sebe zapadnou v ideální harmonii. A radost z jejich spolusdílení. To vše dělá dobrodružství nezapomenutelným. A tak přesně to teď bylo.

Projeli jsme na kajacích Traun i Möll. Svezli se s mořským přílivem a odlivem k ostrovům Brijuni. A taky objevili ráj, na který už jsem pozapomněl. Julské Alpy a krásnou řeku Soča. Fotky jsou jen z kompaktu a mobilu. A na Soče navíc došla baterka. Nic to ale nemění na platnosti slov v prvním odstavci.

A ještě odkaz na krásné video ze Soči, které jsme sice netočili, ale ta místa, kde zrovna nebyl foťák, ukazuje parádně.

26. 6. 2013 Cyklokurz Korsika

Fotogalerie z letošního kurzu na Korsice je na světě. Při prohlížení fotek plných sportovních výkonů na kole i ve vodě jsem si vzpomněl na slova Woodyho Allena: Tvrdí se, že plavání podporuje držení těla a ladné pohyby. Ale všimli jste si někdy, jak chodí kachna?

2. 5. 2013 Benátky na kajaku

Profesionální fotografové fotí obyčejné věci tak, aby byly hezké a neobyčejné. Osudem nás, fotografů amatérů, je fotit hezké věci obyčejně. Pár takových fotek z hezkých Benátek je zde. Ale výlet to byl neobyčejný.
Kajakářský!

17. 3. 2013 Peruánské návraty

Jak říká kamarád Vláďa, fotky se po návratu z akcí musí nechat odležet. Ten odstup je fajn a navíc promazávání pak tolik nebolí. Jen nevím, jestli jsem to s těmi skoro šesti lety "odležení" po našem peruánském dobrodružství trochu nepřehnal. Každopádně mě ale ten návrat do roku 2007 moc bavil a vzpomínky na jedno krásné peruánské léto ožily, jako by byly včerejší.

 12. 3. 2013 Pojďme se sejít

Byl to zvláštní mail končícího léta:„...Neznáme se, ale asi máme hodně společného. Pojďme se sejít...“ Nebyly to nakonec jen podobné zážitky z Aljašky a ze seakajaku, nad kterými jsme seděli a povídali a propíjeli se do jedné zářijové noci. Byla to radost ze souznění stejných pohledů na cestovatelská dobrodružství. Pak zmizel na pár měsíců v divočině Galapág a amazonské džungle, aby mě po návratu nadchly jeho historky o třímetrové anakondě, mravenečníkovi, tuleních a kosatkách nebo o plavbě na kanoi přes území divokých indiánů.

Jenže to stále není všechno. Nevím, jestli jsem někdy viděl lepší fotky zvířat. A tím nemyslím srovnání s kdekým, kdo dnes cestuje a fotí. Myslím srovnání s nejlepšími. Jednoduše extra třída. Nepřeháním. A tak po dalším našem setkání ještě volám do zavírajících se dveří noční tramvaje:„Michale, můžu nasdílet odkaz na fotky?“ Tak tady je: Michal Tyl - fotografie divočiny.

Ta setkání mě ještě víc utvrdila v myšlence, která už mě delší dobu pronásleduje. Nejen v horách se dá prožít život dobrodruha. Je čas začít balit. I do nížin. Už zítra.

14. 2. 2013 Zpátky do minulosti

„...pak přišla největší krize – byli zasypáni ve sněhu. Kolem krutý mráz. Všechno na ně dolehlo. Zmrzla voda v termosce. I v benzínu se udělala jakási hrouda ledu. ‚Jako chemik bych to ani neměl říct, protože tomu nevěřím. Ale zažil jsem to!‘...“

Objevování zapadlých reportáží a rozhovorů bylo v posledních dnech úsměvným dobrodružstvím. Například dvanáct let starý novinový titulek "Horolezectví jako genetická porucha" mě hodně pobavil. Úplně už jsem na něj zapomněl. Dnes by možná některé věty zněly jinak. Podstata ale zůstává. Slova jsou někdy jako podzimní listí. Na rozdíl od zážitků. Nové texty jsou označené a další archeologický průzkum bude pokračovat…

2. 2. 2013 Pitztal - devatenáctý

Letos už po devatenácté - tradiční ukončení lyžařské sezóny na Pitztalu. Jako obvykle v sehrané partě kamarádů, rodin i partnerských dvojic. Akce je otevřená všem, ozvěte se.
Podrobné informace zde...

10. 1. 2013 Karel...

Skoro už jsem za posledních 10 let zapomněl, jaký to je fajn pocit být hrdý na svého prezidenta.

Rád bych si to zase zopakoval...
 

10. 11. 2012 New York - nejlepší místo pro kajak

Když jsem měl před pár měsíci napsat článek o kajakování v New Yorku, chvíli jsem váhal. Někdy mívám pocit, že každý druhý, kdo dnes odjede jen kousek dál než na Bibione, musí o své cestě ihned napsat reportáž nebo aspoň internetový blog. Jenže každý nejsme Hanzelka, Frič nebo Krakauer. A tak jazykem slohových prací žáků základní školy často objevujeme objevené světy a svět o tom musí povinně vědět. Je doba fejsbůková. Texty ztrácejí svou původní hodnotu a snižují se k popisnému sdělování typu: co jsem měl dnes k obědu.

New York, i když na kajaku, mi občas připadal přesně tím soukromým dobrodružstvím, se kterým není třeba obtěžovat veřejnost. Když jsem se nakonec přece jen dal do psaní, často jsem na to všechno myslel. Snad tedy následující reportáž nebude tou obvyklou slohovou prací, kterých je dnes plný internet i špatné časopisy. Takže: Úvod, stať a závěr zde...

Dva dny po dopsání horních řádek jsem jako neuvěřitelné, ale milé déjà vu, našel na stejné téma úvahu od mého oblíbeného Martina C. Putny. 

28. 10. 2012 Aljaška a Lobuche Peak na Vimeu

Je to sotva několik let, kdy jsme převáděli staré expediční VHSky do jedniček a nul na DVD. Jenže je tu rok 2012 a CD dírka počítačů se zmenšila na rozměry USB, případně se vypařila do Cloudů, YouTubů, iTunesů a Vimeí. A na naše nedávno zdigitalizované zážitky zase začal sedat prach.

Snad tedy následující informace udělá radost účastníkům obou akcí a nejen jim: "Aljaška 2001" a "Nepál - Lobuche Peak 2002" jsou po domluvě s autory Mílou a Zohym ode dneška na Vimeu. A ověřená zpráva na závěr, včera jsem to kontroloval: I když média se mění a stárnou, my jsme na těch filmech pořád stejně mladí, hezcí a vtipní.

19. 10. 2012 "Dovedeme jíti dál..."

Čtyři dny krásného počasí a skvělých zážitků. A jedna nezapomenutelná noc ve 2000 m, jak vystřižená ze záznamu Roberta Scotta z expedice na Jižní pól v roce 1912. Takový byl letošní outdoorový kurz.
„Vichřice řádila kolem nás. Jsme zesláblí, psaní působí obtíže, ale já nelituji této cesty, která ukázala, že všichni snášíme odříkání, pomáháme si vzájemně a dovedeme jíti dál právě tak udatně jako v minulosti. Riskovali jsme a jsme si toho vědomi, okolnosti byly proti nám, ale nemáme příčiny stěžovati si.“ 29. 3. 1912 South Pole, R. F. Scott

28. 9. 2012 Amerikou na kajaku

Řeky tečkou dál stejně kalný i čistý jako naše životy. Zase o rok starší, rád jsem si zopakoval už objevené a vyzkoušené. Jak se zpívá v jedné písničce, je čas kameny házet a je čas je zase sbírat. Jako by to druhé teď platilo na mých cestách čím dál víc. Dva měsíce v místech, která mám rád, bez mailu a všedních starostí, bylo přesně tím správným útěkem do divočiny a do sebe. O to větší pak bylo to šplouchnutí po návratu do každodennosti místních kalných řek. Fotky z Ameriky na kajaku jsou od dnešního dne ve Fotogalerii.

30. 8. 2012 Dva měsíce On the road

Dva měsíce prázdnin pomalu končí. S návratem domů je třeba doplnit, co se v létě nestačilo zachytit v pavučině tohoto webu: Poděkování všem, kteří jste pomohli vybírat fotky do fotosoutěže Advanced Elements v USA. Podařilo se, fotka z Bear Glacieru na Aljašce vyhrála, takže nový kajak - cena za první místo - v červenci doputoval úspěšně do Base Campu v Big Sky. Fotky z loňského New Yorku na kajaku, které jsme poslali také, byly, myslím, hezčí, ale to už vlastně vůbec není podstatné. Další dík patří Kubovi Růžičkovi za jeho video z červnového raftového kurzu. Vidět ho můžete už několik týdnů zde.
Kajaky jsou teď na pár dní zakotvené, pohorky, lana a úvazky vybalené, takže už jen ty slíbené fotky ze všech letošních prázdninových On the road a On the river dobrodružství. Již brzy...

21. 7. 2012 Vor 2012 aneb když se voda poddá

Dáváme lodě na Colorado a v tom se ohlásí jinak skoro pořád vypnutý mobil smskou z Česka: "Ahoj kamarádi. Zítra vyplouváme, akce Vor 2012 začíná." Podívejte se sami, jak to vypadá, když se parta nadšenců vrátí o 100 let zpět a vyrazí s 90 m vorem splavit dřevo ze Štěchovic do Hamburku jako za starých časů.
Vor už je pár dní v Hamburku stejně jako my z Colorada River v klidných končinách San Francisco Bay. Ale touha vidět každý den nové, jiné Slunce, jak psal Chris McCandles, ta se neztrácí. Za týden tedy zase zpět na vodu a v září pak pár fotek z USA a Korsiky, až se zakotví...

13. 6. 2012 Nezbytná dávka euforie

WW2+ na Möllu + WW3 na Muru + Laserer Alpin Klettersteig + projížďky po Wolfgangsee + krásná příroda Rakouska + skvělá a veselá parta "malých" i "velkých" + nejsportovnější třída za poslední roky = letošní červnový raftový a VHT kurz v Rakousku aneb nezbytná dávka euforie a optimismu v temnotách českého školství (WW6)... Fotogalerie zde. A velké poděkování kamarádům z Adrenaline Centre!

19. 5. 2012 Newyorkské fotodobrodružství

Psal jsem o zeleném rozkvetlém jarním New Yorku. Kdyby to snad z první stránky fotogalerie tak nevypadalo, určitě překlikněte na další. A až těch jarních barev bude příliš, přidávám ještě černobílý pohled na stejné město. Taková retro vzpomínka na dobu, kdy každé políčko filmu vyžadovalo rozvahu a představivost. Kdy každé zmáčknutí spouště bylo dobrodružství, stejně jako hodiny strávené s vůní vývojky a ustalovače. Dnešní megabajty nic nestojí a tak fotíme všechno, vším a všude. Ale toho dobrodružství, o které jsme přišli, toho je škoda. I těch pár dnešních newyorských černobílých fotek by bez Photoshopu nebylo. Když to ten Nikon už jinak než barevně neumí.

27. 4. 2012 Rozkvetlý New York

Zelené ulice a parky a blankytně modrá jarní obloha. Město, kde nad betonem a mrakodrapy vítězí rozkvetlé stromy, tulipány, narcisky, sakury. Jak je možné, že jsem si dříve nevšiml, jak je toto město měst zelené. Fotky budou co nevidět. Zatím alespoň tři ilustrační.

22. 2. 2012 Pitztal - osmnáctý

Ani se tomu nechce věřit: letos už po osmnácté - tradiční ukončení lyžařské sezóny na Pitztalu. Jako obvykle v sehrané partě kamarádů, rodin i partnerských dvojic. Akce je otevřená všem, ozvěte se.
Podrobné informace zde...

25. 1. 2012 Reálně i virtuálně: Premiéra filmu Korsika 2011

Štěstí je skutečné, jen když je sdílené. 20 let starý autentický výrok Chrise McCandlese z proslulého Útěku do divočiny. Tak mě v té souvislosti napadá, jestli by Chris v dnešní době sdílel svoje štěstí na Facebooku. Možná. Odhaduji, co by tak mohl mít na zdi. Třeba, že pravda není to, co vidíme, když otevřeme Wokna, ale to, co vidíme, když otevřeme okno. Těžko říct. Nebo by byl hackerem Anonymous a řešil svoji ideu o sdílení trochu radikálněji... Kdo ví. Rozuměl bych mu v obojím.

Premiéra filmového dokumentu z loňského cyklokurzu na Korsice bude už příští středu 1. února. Tím se vracím k tomu sdílenému štěstí. Čas a místo už dávno sviští fejsbůkem, tak si to tam někde čekněte a lajkněte. Od středečního večera zároveň bude video přístupné i zde. Vimeo Anonymous neodstřelí, mám to s nimi domluvené... Těším se tedy ve středu. S někým reálně, s ostatními virtuálně.

25. 12. 2011 PF 2012

Klidné svátky a do nového roku šťastné, inspirativní, dobrodružné, přesto bezpečné cesty. A poděkování všem, díky kterým už tento web není jen soukromým deníčkem. To pěticiferné číslo návštěv těší a zároveň zavazuje.

Cestovatelský web by asi neměl reflektovat necestovatelskou realitu. I když ten následující odkaz vlastně svým způsobem cestovatelský přece jenom je...

4. 12. 2011 Expediční otázky a odpovědi

Ve skvělé atmosféře přeplněného sálu festivalu Vysoké hory Nitra jsme s Kubou symbolicky uzavřeli naše roční „turné“ k expedici Ama Dablam. Náš film i obě fotoprezentace jsme proto konečně vypustili i do dravého světa internetu. Ať si tam dál žijí svým životem.

Přichází čas se zase porozhlédnout před sebe a nad sebe. Expedice na Ama, bezesporu nejpodařenější a nejradostnější ze všech dosavadních, mě naučila spoustu věcí. Tou nejdůležitější je odpověď na otázku „jak a s kým“. Snad ta odpověď dostatečně vyplynula z našich společných vystoupení. A na otázku „kam?“, jak se v poslední době mnozí ptají, odpovím stejně mlhavě jako pro slovenskou televizi v Nitře: "Včas dáme vědět. Pravděpodobně a nejlíp, až slezeme dolů, do údolí…"

11. 11. 2011 Tento způsob léta

Polovina srpna 2011. Chystáme se na nejtěžší úsek našeho kajakářského objevování Ameriky. San Juan River. 47 km kalné vody valící se kaňonem. Že „rapids“ neznamená v angličtině „peřeje jako na Berounce“ už dávno víme. Těšení i obavy. A večírek před vyplutím na útesu nad řekou přerušený bouřkou. Ne jako u nás, pár blesků a nic. Klasická americká pouštní bouře. Vbíháme do auta a ujíždíme přeparkovat do údolí. Armand nemá řidičák a my dva s Terezou zas kromě řidičáku vlastníme už skoro dopitou flašku vína. Kdo řídil, na tom teď nezáleží. Pohyb je relativní a tím podstatným na cestování přece není změna místa, ale proměna vědomí. A to splňujeme... Ladíme autorádio, abychom přehlušili burácení hromů. A najednou, nebudete věřit: Uprostřed americké pustiny, uprostřed džungle amerických rádiostanic vysílajících nonstop country nebo hip hop: Smetana – Má vlast – Vltava! Velkolepější začátek nastávajícího vodáckého dobrodružství jsme si nemohli přát.
Fotky jsou z těch klidnějších vod. Na těch rychlejších jsme fotit i pádlovat zároveň nezvládali. Ale do příště to zdokonalíme. Protože tento způsob léta opravdu neměl chybu, že ano, Armi a Terko…

10. 10. 2011 Dobrodružství naživo

Umí ještě děti vylézt na strom nebo na skálu? Prožít dobrodružství jinde než na LCD obrazovce svého monitoru? Nahradit jistotu virtuální reality nejistotou života prožívaného "live"? ...Témata včerejších nočních mailů mezi námi instruktory po právě skončeném outdoorovém kurzu. Odpovědi na některé z těch otázek se snad dají vyčíst z aktuální fotogalerie. Jednoznačné to ale letos rozhodně nebylo.

17. 9. 2011 Dvacet kilogramů

Sedíme s kamarádkou v jejím krásném domě uprostřed americké divočiny. A stejně jako loni a předloni probíráme politiku, cestování, triky ve Photoshopu, nápady na další kajakářská dobrodružství a končíme tradičně povídáním o emigraci. Když Jana kdysi emigrovala, mohla si vzít do letadla jen 20 kg svých věcí. Zbytek zůstal za železnou oponou.

Od letošního návratu z USA se mi ta vzpomínka často vrací. V duchu sčítám, přebírám, balím a vyhazuji - co by asi tak bylo těch mých 20 kg věcí, na kterých mi opravdu záleží? A co byste si zabalili vy? Jano, až to budeš číst, díky za inspiraci! A za bejz kemp v Big Sky! Za rok budeme v debatě pokračovat. Už teď se těším…

Širokoúhlé fotky jsou ode dneška součástí Fotogalerie. Fotky obvyklého formátu budou následovat v říjnu.

 18. 8. 2011 Jedenáct tisíc kilometrů

Jedenáct tisíc kilometrů autem a 250 km na kajaku to jsou téměř dva měsíce letošní americké "On the road." Měřítkem radosti a nadšení z každé cesty je velikost pomyslné kocoviny po návratu. Ještě jsem se neprobral... Jaké superlativy jsou nejpřiléhavější a přitom ještě věrohodné? A jak popsat tu odstředivou sílu směr USA, která je rok od roku silnější? První díl fotek je netradičně z New Yorku. New York jako kajakářská destinace byl objevitelský. Dobrodružství na vodě bylo často větší než o pár dní později na Coloradu: White watter pod Brooklyn Bridge. Nalodění na Ground Zero. Veletoky Hudson a East River, které při přílivu tekly dravě proti proudu. Socha Svobody z perspektivy třímetrového kajaku. Manhattan v ranní mlze Pacifiku. Přenášení kajaků tíživým dusnem odpoledního Bronxu. A mnoho dalšího. Fotky z dalších částí cesty budou v září. Ještě je čas odjet...

12. 6. 2011 Korsika - cyklokurz

Škola je fajn, život je víc. Cyklistický kurz na Korsice 2011. Letos jednoznačně nejlepší za celou historii pořádání. Řečeno slovy účastníků: "Hustokrutopřísně cool." A že nešlo jen o cyklistiku, viz fotky v sekci Fotogalerie nebo zde dole. Nejsme bohatí na peníze, jsme bohatí na zážitky!

                Fotky z Korsiky 2011 | Panoramata

26. 4. 2011 Benátky na kajaku - fotky

Podzimní plány na benátský kajakově-objevitelský počin vzaly za své kvůli špatnému počasí. Vyplatilo se počkat do Velikonoc. Aby, jak zpívá V. Merta, "poměr sil dobra a zla zůstal zachován", muselo být nyní zákonitě hezky, slunečno. A to se také na velikonoční cestě po trase Arco - Garda - Venezia - Dolomity beze zbytku vyplnilo. Fotky jsou z té nejzajímavější části, z Benátek.

6. 4. 2011 Manang po třiceti letech - Zdeněk a Martin Thomovi

Manang - horská vesnice v Nepálu pod masivem Annapúrny, v níž fotograf Zdeněk Thoma, jako jeden z prvních cizinců, strávil v roce 1979 řadu dní. Po třiceti letech se do Manangu vydal jeho syn Michal s balíkem dnes už historických fotografií. Detaily o tomto ojedinělém projektu naleznete na Zdeňkově webu. Dnes, kdy každý druhý trekař, navrátivší se z rodinné dovolené v Thajsku, Indii či Nepálu hned obtěžuje svět svými knihami, výstavami, přednáškami, je radost sledovat projekt, který má význam, přesah, smysl i uměleckou hodnotu.

17. 3. 2011 Fotky z Vánoc v Himálajích

Vánoce 2010. Trekujeme po liduprázdném Solo Khumbu. Cestou si povídáme s nepálským kamarádem Uttarem o různých náboženstvích a rozdílech mezi nimi: "Honza, you're thinking of the differences between Christianity, Buddhism, Hinduism and other religions? ...This is the same as in climbing. The summit is only one! Just only the way it is different. North Face, South Face...Hinduism, Buddhism, Christianity, Islam..."

                   Fotky z himálajských Vánoc | Panoramata

11. 3. 2011 Benátky na kajaku

Kdo se přidáte? Zatím nás jsou dvě auta a několik lodí. Odjezd 20. dubna večer, 21. a 22. dubna kajak, ferraty, lezení u Lago di Garda, 23. a 24. dubna Venezia - oba dva dny na kajaku s přespáním na některém ostrůvku nebo Lidu, v průběhu Velikonočního pondělí 25. dubna návrat do Prahy. Jedná se o odloženou akci z podzimu, kdy nepřálo počasí.

10. 3. 2011 Pitztal - sedmnáctý

Ani se nechce věřit, že už po sedmnácté - tradiční ukončení lyžařské sezóny na Pitztalu. Jako obvykle v sehrané partě kamarádů, rodin i partnerských dvojic. Akce je otevřená všem, ozvěte se.
Podrobné informace zde...

9. 2. 2011 Amerikou na kajaku

Colorado River - Canyonlands - Snake River - Glen Canyon - Yellowstone - San Juan River. Jednou to přijít muselo. Na scénu z Útěku do divočiny, kdy se Alex vydává s kajakem na Colorado, se nedalo jen tak zapomenout. A další připomínka těch neuvěřitelných míst navíc přišla právě do kin v ještě sugestivnější podobě. 127 hodin. Na kole i pěšky už ta místa známe nazpaměť. Je čas na změnu.
...A pak je v USA ještě jedna destinace, na kterou se, nevím proč, v souvislosti s kajakem zapomíná. Samá voda, podívejte. Takže proč nezačít právě tam...
                  Itinerář 1. části výpravy | Itinerář 2. části výpravy 

8. 2. 2011 Zpátky na zemi

Dělali jsme si z toho s Kubou legraci, ale nakonec jsme stejně museli přiznat, jak moc nám na tom záleželo. Ano, kino Aero… Snad ta žižkovská euforie jen tak nevyprchá. Expedice opravdu končí, až když se člověk podělí o zážitky s ostatními. Další horské cíle se teprve ukážou. Co je ale už nyní jasné, je směr. Největší hodnotou úspěšných výprav vždycky bylo, když se je podařilo prožívat s lidmi, které má člověk rád. Nejde o Everesty, nejde o výškové metry ani stupně obtížnosti. Jde přece o úplně něco jiného. Jak to bylo na Ama? …Horolezectví s vlídnou tváří. Tohle heslo je potřeba vyspamovat dál.

5. 1. 2011 Premiéra filmu z expedice - pozvánka do kina

Drama není vše. Horolezectví může mít i vlídnou, poetickou tvář. Přijďte se přesvědčit 25. ledna ve 20:30 do pražského kina Aero. Odpoutat se od reality všedních dní a prožít v kině naše loňské dobrodružství na úchvatné, krásné i těžké Ama Dablam.
Pozvánka - plakát | Filmový trailer | Program kina Aero | Pozvánka Rádio Beat
Za mediální podporu děkujeme Rádiu Beat a časopisu Montana.

27. 10. 2010 Šest světadílů je šest kolíčků od kytary

"...žluté jsou vlny Atlantiku - racek je úředníkem mořské ambasády - cestujem´ ze šuplíku do šuplíku - a svět je malý pomeranč - ve kterém tam bude jednou tady..."
                        Jarek Nohavica - Svět je malý pomeranč
Jak bylo "tam" viz nově přidané fotky ze srpnového putování. Cesty přes Atlantik jakoby vždycky potvrdily, že "tam" opravdu ještě není tady. I když to tak občas může vypadat.

19. 10. 2010 To strive, to seek, to find, and not to yield

Nemusí se zrovna dobývat Jižní pól, aby platil citát z nadpisu. Někdy k jeho naplnění stačí daleko méně. Třeba odvézt 27 člennou bandu nezletilých školáků do hor. Ta proměna městských dětí v dobrodruhy, nezodpovědných v zodpovědné, zlobivých v hodné, neochotných v ochotné pak nastává opravdu téměř hned. S prvním zacvaknutím karabiny, s prvním krokem na slackline nebo s první nocí pod širákem ve 2000 metrech. Nevěříte? Pojďte spolu s účastníky prožít alespoň virtuálně jejich dobrodružství na letošním Outdoorovém kurzu na Dachsteinu. To seek, to find... Fotky jsou od dnešního dne ve Fotogalerii. Za zvláštní pozornost určitě stojí fotky z 2. dne kurzu, který byl rozhodně nejfotogeničtější.

28. 9. 2010 Reportáž z Montany

...pokračujeme tedy každý sám svým tempem, se svými myšlenkami, sny, se svým nedostatkem kyslíku, tepla a sil, se svým vnitřním bojem. Jen tu zátěž každodenních starostí jsme nechali hluboko v údolí. Není to ten důvod, proč lidé lezou po horách? Lezeme se strachem, jestli najdeme dost rozumu otočit to včas, než bude pozdě. Ale i s odhodláním a odvahou neotočit dřív, než ono pravé včas nastane. Kamarádi z Prahy to po návratu okomentovali jako hazard a lezení „na krev“. Od pravdy byli ale na hony daleko. Pravda zůstává ukrytá tady, ve stěnách hor, v magnetismu vrcholů, v letmých úsměvech kamaráda na druhém konci lana... Celá reportáž zde...

26. 9. 2010 Johann a Laserer alpin Klettersteig

Říká se o Johann klettersteigu "Jeden z nejtěžších". Říká se také "Jeden z nejkrásnějších". Zkráceně a honosně "Der Johann". Možná za to mohla mlha a mrak, že nebyl tak krásný ani exponovaný. Možná jsme jen moc spěchali do Seethalerhütte na pivo, že nebyl ani tak časově náročný, jak se uvádí. Kdo ví. Zato testování zbrusu nového Laserer alpin Steigu bylo skvostné. Stejně jako nedělní babí léto nad jezerem. Pár fotek zde...

19. 9. 2010 Přistání do reality

Přistání do reality všedních dnů po dvouměsíčním prázdninovém bezstarostnu vůbec nemusí být tvrdé. Velký dík za to patří především mé bývalé třídě. Vím, že to čtete  :-), takže ještě jednou: Díky! A nejen za krásný včerejšek. Prostě: "Dobře VY!" A tady, co jsem slíbil:
   video volný pád - video komplet - fotky seskok - fotky z posledního zvonění

4. 8. 2010 Gran Paradiso - návraty do minula

Přitažlivost vzdálených míst, kam se člověk pravidelně musí vracet. Začátky našich horských putování před sedmnácti lety s Ťápotami. Ty hory se nezměnily.
A co my?
Fotky jsou od dneška ve fotogalerii. Dojmy, vzpomínky a pocity ale na web neuložíš. Naštěstí.   

3. 8. 2010 Korsika - sea kayak

Zásadní vědecký objev: Na světě existuje jen jeden živočich, který je absolutním přírodním omylem: Nehraje žádnou roli v jakémkoliv potravním řetězci, ani člověk ho neumí využít na potravu, nedají se z něj vyrobit léky ani minerální prvky, je totálně nevyužitelný i z hlediska biomasy, protože má nulovou sušinu, a nemůže sloužit ani jako muzejní exponát ve vitríně coby demonstrace sebe sama jakožto omylu přírody... Ano, medúza! Fotky z mořskokajakové korsické expedice jsou zde...

27. 6. 2010 Štěstí je skutečné, když je sdílené

Léto 2010, jakoby kopírující "last minute" trendy poslední doby, je konečně tady. Teď už jen nastavit automatické odpovědi "ozvu se na podzim", zrušit předplatné novin a namíchat do zavazadel tu správnou kombinaci plavek a lan, pohorek i ploutví, cepínů a pádel. Hezký červenec a srpen! A na podzim zase tady. Nebo 25. září na kajaku v Benátkách,  či při plánování Expedice Kalindi 2011. "Štěstí je skutečné, když je sdílené." Chris McCandless.

8. 6. 2010 Raftový kurz a červnové zimní radovánky na Dachsteinu

Rafting na rakouských řekách Möll a Mur (WW2 - WW3) rozšířil nabídku outdoorových kurzů o nový vodácký program a určitě se stane tradicí i pro další roky. Následná vysokohorská turistika zase obohatila kurz o nečekanou sněhovou dimenzi, která nás v červnu poněkud zaskočila. Že by nastal čas přejmenovat sportovní kurzy na kurzy adrenalinové? Fotky z obou částí programu jsou zde... A zároveň velké poděkování Vojtovi, Matějovi a všem dalším z www.adrenalinecentre.cz.

5. 4. 2010 Jsme takoví, jaké jsou naše sny a plány

Po dokonalém filmu zůstává v kině chvíle napjatého ticha po závěrečných titulkách. Co zůstává po dočtení dokonalé knihy? Nové plány a sny. A nadšení je uskutečnit. "Jsme takoví, jaké jsou naše sny." Plány viz Další výpravy a expedice, sny viz fotka vlevo..., nová videa viz Videa v sekci Fotogalerie. A ta knížka? Joe Simpson - Vábivé ticho, nakladatelství Jota.

15. 3. 2010 1. díl korsického videa je na světě

Končící zima pro kočovníky a námořníky - to je nejlepší čas k uspořádání věcí zde na pevnině. Splacení starých dluhů, vytvoření nových, naplánování nových dobrodružství a dokončení restů z cest minulých. Zde je dokončený první z nich. Další budou následovat. Snad jaro ještě chvíli počká. Reportáž i film z Ama expedice jsou uprostřed běhu, další díly korsických videoklipů také. Coming soon... Nová dobrodružství nepřebíjejí ta stará. Nové zážitky ty staré posilují.

10. 12. 2009 Kompletní fotodokumentace z Expedice Ama Dablam 2009

Říká se, že úspěšná expedice nekončí výstupem na vrchol, ale bezpečným sestupem do údolí. Myslím, že toto rčení lze na té pomyslné časo-prostorové ose posunout ještě o kousek dál. Úspěšná expedice končí v hospodě s kamarády po příletu, zpracováním fotek, sestříháním filmu a novými plány na příště. V těchto souvislostech tedy s Kubou ještě zdaleka nejsme doma. Ale dvě věci už splněné jsou. Samozřejmě ta hospoda a od dnešního dne i fotky. Chcete-li aspoň pohledem pohladit místa, kde se Země dotýká himálajského nebe, přijměte pozvání zde…

26. 11. 2009 Sen, který se stal skutečností - vrchol Ama Dablam

Náš sen, kterým jsme s Kubou poslední rok žili, se naplnil. 10. listopadu jsme se ve 12:30 hodin nepálského času dotkli himálajského nebe z vrcholku prý nejhezčí hory Himálají. Everest, Lhotse, Makalu byly v tu chvíli jako na dosah ruky. Viditelnost přes 100 kilometrů, mráz, silný vítr, velká radost, ale i respekt před dlouhou a náročnou cestou dolů. Více zde...

20. 10. 2009 Expedice Ama Dablam 2009

Jako by se závažností a velikostí akce rostla i zodpovědnost a obtížnost napsat zde něco zásadního.
Držte nám tedy palce. Díky! Odlétáme zítra, vracíme se za měsíc. "Všichni zpátky živí, všichni zpátky zdraví, všichni zpátky jako kamarádi." Web expedice s podrobnostmi zde...

16. 10. 2009 Outdoorový kurz Dolomity - když je povolání koníčkem...

Kamarád Ivan, učitel sportů na VŠ, mi jednou při výstupu na Mont Blanc řekl: "Mám krásný život, dělám jen to, co mě baví." Zdálo se mi to tehdy trochu nefér. A vzpomněl jsem si na povídku Roberta Fulghuma o tom, že rozdíl mezi dítětem a dospělým je, že dospělí dělají i věci, které jsou takzvaně potřeba, i když je nebaví nebo se jich štítí. Povídka se jmenovala Výlevka a popisovala z pohledu dítěte, jak dospělí musí dělat i takové hnusárny jako například vybírat holou! rukou ten smrtící humus na dně dřezu, který ucpává výlevku po umytí nádobí apod. Hrozná představa...

S porozuměním jsem si ale na Ivanovu větu vzpomněl na letošním - již osmnáctém outdoorovém kurzu dětí v Dolomitech. A byl šťastný, že to jsou přesně ty chvíle, kdy člověk opravdu dělá jen to, co ho baví. A ještě je při tom v zaměstnání. Fotky od Kuby Boudy a Davida Vlacha zde...

6. 10. 2009 Promítání filmu z cyklistických toulek po USA

Před rokem nepředstavitelné se stalo realitou! Díky úsilí Honzy Zohorny a hlasitému fandění nás herců a hereček je konečně sestříháno 540 natočených minut z loňské velmi pestré, převážně cyklistické cesty po národních parcích USA. Na světě je tedy 45 min. film, který popisuje loňské putování Amerikou. Chcete-li poznat ze sedla bajků národní parky západu USA, projet se v 50ti-stupňových vedrech v Death Valley, zkusit extrémní cyklistiku na legendárním Slick Rocku v Utahu, zastihnout na ulici v Las Vegas tančícího Michaela Jacksona nebo si jen tak vyjet na kole k Mickovi Jaggerovi v Beverly - jste srdečně zváni na jedno z veřejných promítání: 20. 10. v 19.00 hod., restaruace Na Zborově („U Pedra“), Kounická 13, Praha 10. (www.nazborove.cz). Po promítání se pochopitelně předpokládá i další pobyt v restauraci...

29. 9. 2009 Salza a Hallstätter See na kajaku 

Až do víkendu se zdálo, že "divoká" voda "obtížnosti" WW3 nemusí být ani divoká ani obtížná. Každopádně sobotní Salza na kajaku ukázala opak, když svou divokou nenažraností snědla moji neoprénovou botu, sluneční brýle a málem i špricku, foťák a pádlo. Ale jinak byla krásná, modrozelená a kromě dalších dvou posádek bez jediného člověka na horním toku! Přesně, jak se o ní píše: Alpský diamant, řeka učitelka, vodácká klasika Evropy. Na jaře bude potřeba se vrátit. A nejen pro tu botu... Pár fotek zde...

21. 9. 2009 Alaska sea-kayak expedition  

...když se otisky člověka rozplývají v nekonečnu divočiny, když slova divoký a drsný jsou synonymy přívětivosti a krásy, když slunce svítí o půlnoci a Alexandr Supertramp není vymyšlený mýtus, když mlčení vysílených lososů je hlasitější než všechny další pocity... Aljaška 2009. Některé zážitky a dojmy nejde popsat ani nafotit. Přesto zanechávají svou stopu hlubší a trvalejší než člověk čekal.

Fotky (část 1.)   -    Fotky (část 2.)

3. 9. 2009 New York - útěk do svobody

Ve světě facebookové fascinace individualitou s megabajty virtuálních emocí a přátel bylo rozplynutí se v samotě a anonymitě New Yorku zvláštním dobrodružstvím. A přesvědčením, že útěk do svobody nemusí být notně "Into the wild." Ten pocit volnosti na přelidněném Manhattanu byl krásný. Na střeše Empire při západu slunce, při nočních kytarových muzicírování na Washington Square nebo v trávě Central Parku. Cestovat sám otvírá dveře utajených světů. Fotky jsou zde...

22. 6. 2009 Amerika na kolech - poslední série

Poslední série fotek mapující loňskou cykloexpedici začíná v Grand Canyonu a pokračuje přes Death Valley, Joshua Tree, pobřeží Pacifiku do Sequoia NP, Yosemitů a San Francisca. Akce to byla tak nezapomenutelná, že se za ní ani nechce udělat ta pomyslná tečka, kterou mohlo být právě dokončení fotek. Ještě, že je čas zase balit věci. Letadlo na lince Praha - Beroun - Zdice - New York už letí za pár dnů. American dream forever...

24. 5. 2009 Amerika 2. díl

Druhý díl fotogalerie  cestuje ze Zionu přes Bryce Canyon do Canyonlands NP. Odtud odbočkou přes Arches do Monument Valley a kolem řeky Colorado do Antelope Canyonu. Ráje fotografů, který fascinoval i nás vyučil. Už víme, že štěstí přeje připraveným a hodnotám ISO do 400... Další fotky z této nezapomenutelné cesty přibudou v druhé polovině června po návratu z Korsiky. 

22. 5. 2009 Konečně fotky Amerika...

Skoro rok to trvalo - uspořádat fotky z loňského cyklistického putování po severoamerickém kontinentu. Teprve blížící se prázdninový odlet podobným směrem a nebezpečí, že z jedné hromady fotek budou za chvíli dvě, mě donutila... Takže první část je na světě, další budou do prázdnin. Začátek fotoputování kopíruje začátek celé cesty: Seattle, Olympic NP, Canadian Rocky Mountain a Yellowstone NP.

13. 5. 2009 Termín Pitztalu 2010

Máme potvrzený termín jarního pitztálského lyžování a zarezervovaný náš obvyklý penzion pro rok 2010. Jestli se uskuteční nastávající - už 16. ročník této akce uvidíme podle zájmu na podzim. Po domluvě na letošním Pitztalu radikálně měníme strategii obsazování zájezdu. Letáky s přihláškou bude Vašek Železňák distribuovat "dobrým lidem - klientům" v průběhu celého léta na všech svých zájezdech s CK. Výrazně snížíme cenu za dopravu o 400 Kč. Cena ubytování zůstává už třetím rokem stejná. V případě, že se na podzim ukáže dostatek nových zájemců, zájezd uskutečníme a doplníme jejich řady o tradiční každoroční účastníky. Stránky pitztalské akce se zároveň přesunují na novou adresu http://www.janvestak.cz/Pitztal. Zde budou v průběhu léta i aktualizované informace k nastávajícímu zájezdu. Zatím zde visí informace k tomu minulému. Ty se od aktuálních liší jen v ceně (doprava bude o 400 Kč levnější). Termín pro příští rok je 23. - 25. 4. 2009. Hlásit se je možné už nyní. Seznam zájemců můžeme začít plnit už teď, než nám místa zaberou klienti CK...  

6. 5. 2009 Aljaška - sea kayaks

Spolu s dalšími itineráři starších akcí přidávám i jeden aktuální. Na křivolaké časové prázdninové ose Split - Paříž - New York - Aljaška je to její vodní finále.
 

30. 3. 2009 Volná místa na Pitztal

Uvolnilo se několik míst na tradiční jarní lyžování na Pitztalském ledovci. Rodinná atmosféra malého zájezdu, pohoda při posledním lyžování této sezóny, ceny stejné jako loni. Více zde...

25. 3. 2009 Aprílový běh s kuřetem

Byl jsem požádán o šíření informace o dobročinné akci známých, takže kromě další propagace, která už probíhá, umisťuji rád tuto informaci i sem. Jedná se o Aprílový běh s kuřetem, pořádaný ve spolupráci s Nadací rozvoje občanské společnosti a jejich programem Pomozte dětem. Aprílový běh je každoročním vyvrcholením činnosti Sportovního klubu při ZŠ Jeseniova pro tuto nadaci. Sportovní klub patří k jejím nejvážnějším sběratelům.
www.pomoztedetem.cz

20. 2. 2009 Příprava webu Ama Dablam

Osnova připravovaných webových stránek Ama Dablam expedice už je na světě. Zbývá ji naplnit informacemi, trochu potrénovat, zabalit a odjet. A přát si, aby ta pohoda bez organizačních zmatků, stresů a průšvihů vydržela až na kopec. Horolezectví s lidskou tváří...

Stránky poběží na adrese www.janvestak.cz/Amadablam2009

1. 1. 2009 Silvestrovské PF2009

Celé to začalo koncem prosince na Skypu. Nudím se a tak vyťukávám: "Mám chuť zazlobit, co s tím uděláme?" Do minuty přichází odpověď. A i když jsme oba s Honzou původně mysleli sraz na jeden večer - stejně jsme někde v hloubi duše uvažovali o akci větší, několikadenní, nejlépe lezecké a silvestrovské. A Dachstein v zimě to už byla telepatie úplně neuvěřitelná. Nápady je potřeba realizovat hned, tak ze dne na den nakládáme chleba, cepíny, lano, rybičky, kyslíkové bomby a rum a odjíždíme si užít Silvestra. Bez lidí, starostí, dělbuchů, kocovin a novoročních projevů.  Abychom v 11.30 h 31. prosince vyfotili na vrcholu tuhle fotku. Den na to, 1. ledna 2009, ji už z domova můžeme odeslat všem, kteří ten pohled na svět "Shora" cítí stejně.

8. 12. 2008 Ama Dablam - startovní výstřel na Žižkově

Včerejší intelektuální seminář s Kubou v žižkovských barech a hospůdkách mě konečně v mnoha směrech odrazil od břehu bezbřehosti podzimních nálad. Jsem Ti za něj, Kubo, vděčný a inspirovaný na mnoho dalších chvil. Nejen tady na Skalce - mezi trativody, dřevěnými sloupy pana Bella a modrými diodami set top boxů. Ten startovní výstřel směr Ama Dablam na podzim 2009 mi udělal velkou radost.  Ale o velkých plánech jen šeptem...